Autor: Marie Plešková, studentka KTF UK v Praze

O založení samotného kostela nejsme přesně informování, ale víme, že jeho datace vybudování spadá do vlády Přemysla Otakara I., tedy v letech 1197-1230. Byl vystavěn ve stylu gotickém. První písemné zmínky můžeme o něm najít r. 1273 při příležitosti zápisu z povodní v Praze.

Od r. 1435 patřil kostel kněžím „pobloudilým“ – protestantské církvi. Po Bílé hoře r. 1620 byl poslední kněz tohoto vyznání z Prahy vypovězen a od té doby byl kostel opuštěný. Následně měl o něj zájem strahovský klášter, ale nakonec připadl benediktýnům, kteří pocházeli z kláštera na Slovanech. Přišli sem r. 1635 z vůle císaře Ferdinanda II., aby podstoupili klášter na Slovanech španělským benediktinům. Z farního kostela se stal kostel klášterní. Mniši bydleli v přilehlých domech a začali si budovat nový konvent, který se skládal z více domků, chodbami mezi s sebou spojenými a jež byly ohrazeny velkou zdí od židovských domů.

Na počátku 18. století (1727) začala přestavba kostela, ke které byl přizván Kilián Ignác Dientzenhofer. Zbourali dosavadní klášter a začaly budovat nový. Později byl zbourán i gotický kostel a byl nahrazen novým v barokním slohu. Práce byly ukončeny r. 1735. Ale již r. 1787 byl celý řád zrušen za císaře Josefa II., majetek opatství byl zabaven a rozmrhán, část kláštera s prelaturou prodána - z kláštera staly rozličné dílny a obchody, část kláštera sloužila jako obydlí chudým nájemníkům.

Pražská obec se snažila kostel zakoupit, pro případ, že by hlavní Týnský chrám vyhořel a oni mohli tento prostor využívat pro mše svaté. Prozatím ho využívala jako skladiště. R. 1865 začal sloužit kostel pro kulturnější využití, stal se z něj koncertní síň, ale již r. 1871 si jej pronajali Rusové na své bohoslužby, smlouva byla stanovena na 30 let.

Z důvodu Pražské asanace byl ale klášter v letech 1897-8 zbořen.

Roku 1918 se kostel stal místem bohoslužeb českomoravské církve a církve pravoslavné.

Kostel je vystavěn v barokním stylu od tehdejšího slavného architekta Killiana Ignáce Dienzenhofera.

Průčelí kostela zdobí sochařská výzdoba od Antonína Brauna, synovce proslulého Matyáše Bernarda Brauna vytvořená do r. 1735.

Na hlavním oltáři můžeme vidět obraz sv. Mikuláše od Karla Špillara z r.1917. Kupole chrámu je vyzdobena freskami od Kosmy Damiána Assama, kde jsou znázorněny scény z legendy patrona chrámu a zakladatele řehole sv. Benedikta.  Štuková výzdoba kostela pochází od Bernarda Spinettiho.

Uprostřed kostela je zavěšen monumentální křišťálový lustr vyrobený r. 1880 v harrachovských sklárnách, který byl jako dar od ruského cara Mikuláše II.

Kostel je otevřen každý den v čase 10:00-16:00, v neděli 11:30-16:00. Je volně přístupný, probíhají zde velmi často rozmanité koncerty.

Bibliografie:

Ema SEDLÁČKOVÁ, Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském, 1944

Karel Lev ŘEHÁK, Chrám i slovanské opatství u sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském, 1896