V první polovině třináctého století se „černým mnichům“, čelícím nástupu reformních řádů premonstrátů a cisterciáků podařilo najít nový prostor pro zakládání dceřiných domů. Břevnovští i opatovičtí benediktini se zapojili do kolonizace širokého pásu „děsících pustin“ na pomezí území Přemyslovců a Piastovců. Zatímco dílo opatovických mnichů převzali a dokončili cisterciáci v Křešově (Krzeszów), břevnovští spolubratři byli úspěšnější. Počátek osídlování Policka a Broumovska je sice tradičně spojován s rokem1213 a sbudovatelemprvní dřevěné kaple mnichem Vitalisem, na bezpečnou půdu nezpochybnitelných písemných pramenů vstupujeme však až po polovině třináctého století. Hospodářským centrem území před Stěnami byla v této době již osada při polickém proboštství, která obdržela tržní práva. Na kolonizovaném území za Stěnami hrála obdobnou roli tržní ves Broumov, která velmi záhy nabyla charakter města. Břevnovský opat Bavor z Nečtin si nechal v roce 1296 od papeže potvrdit právo dosazovat představené v dceřiných „proboštstvích neboli převorstvích“ v Polici a Broumově. Pozůstatkemtehdejšího polického kláštera je raně gotická bazilika Nanebevzetí PannyMarie. S jistým časovým odstupem začala výstavba gotického kostela sv. Vojtěcha a přilehlé prepozitury také v Broumově. Válečné události patnáctého století neopevněný klášter v Polici těžce postihly. Naopak broumovský „klášterní hrad“ se stal sídlem břevnovských opatů, které lze od patnáctého století označovat jako opaty břevnovsko-broumovské. 

Dosazení opata Wolfganga Selendera v roce 1602 zahájilo období budování České benediktinské kongregace, jejímž faktickým střediskem byl Broumov. Odrazem této skutečnosti se stal i rozsáhlý stavební program opatů Tomáše Sartoria ( 1700) a Otmara Zinkeho ( 1738). Soustředění stavebních aktivit do Broumova bylo zřejmě důvodem pozvolnějšího postupu barokizace v Polici. Konečnou podobu získal tamní klášter až za vlády opata Bedřicha Grundtmanna ( 1772). Úplné dokončení stavebních záměrů znemožnilo v roce 1786 zrušení polického konventu. Řádu bylo ale ponecháno polické panství a jeho duchovní správa. Řeholní život v broumovském konventu pokračoval až do poloviny dvacátého století. Po nuceném odchodu německých benediktinů v roce 1946 došlo k pokusu vytvořit novou, českou komunitu za pomoci kláštera sv. Prokopa v Lisle u Chicaga. Plán však zmařila změna režimu. V současnosti benediktini na Broumovsku a Policku řeholní komunitu nemají. Kraj, který ve třináctém století vyrvali přírodě a po řadu dalších staletí kultivovali, lze přesto oprávněně označit termínem „TerraBenedictina“.