Historie

Klášter v Třebíči  

Autor: Marcel Ramdan, student KTF UK v Praze

Na pomezí znojemského a brněnského údělu založili v neobydlené krajině řeky Jihlavy v roce 1101 moravští Přemyslovci Oldřich a Litold benediktinský klášter „na počest Spasitele Pána našeho Ježíše Krista a svaté a navždy slavné Panny Marie“1. Pro klášter si ve shodě s politickými zájmy vybrali hraniční území třebečského újezdu, které bylo dobře chráněno lesy a řekou. Svou rozsáhlou fundací založili největší benediktinský klášter své doby na Moravě, a ještě do pozdního středověku
byla živá představa o založení kláštera Konrádovci. 

Již v polovině 13. století povoluje Otakar Přemysl II. pod vedením opata pro ochranu kláštera zřízení manovské soustavy inspirované Magdeburskými ministeriály. Ve stejné době je
dokončována monumentální mariánská bazilika, dnes známá jako bazilika sv. Prokopa. V 70. letech 13. století zakládají benediktini v sousedství kláštera na zeleném drnu kolonizační město, pro něž si vybrali protější břeh řeky Jihlavy. Do 14. století klášter vstupoval na vrcholu své moci. 

Nicméně místo, jež bylo později i chráněno hradbami, jejichž výstavbu povolil roku 1335 Karel IV. s Janem Lucemburským, bylo pro benediktiny osudným. Po husitských bouřích, které otřásly
hospodářskou základnou kláštera, se na Třebíč přihnalo uherské vojsko. V květnu roku 1468 byl klášter oblehnut uherským vojskem a uvnitř zdí kláštera byl uvězněn syn krále Jiřího Viktorin z Poděbrad, tak se Třebíč stala ústředním místem konfliktu českého krále Jiřího z Poděbrad a uherského krále Matyáše Korvína. Po hrdinském úniku Viktorina a neméně hrdinném hájením kláštera Václavem Vlčkem z Čenova byl klášter 15. června 1468 obsazen uherskými vojsky.

Morava se dostala pod uherskou správu, klášterní majetek byl zabrán světskými pány, klášter byl obsazen vojenskou posádkou (ještě roku 1478 se píše v soukromém dopisu o přítomnosti chorvatského oddílu). Opatství bez hospodářského zajištění nemohlo vykoupit zastavený majetek a samo bylo odkázané na podporu zástavních pánů. Mezi léty 1524 a 1536 byli benediktini z Třebíče vyhnáni.

V průběhu 16. století byl klášter přebudován na zámek, kostel se stal pivovarem, konírnou, prádelnou, i zámeckou kuchyní. Až s příchodem Valdštějnů na konci 17. století začaly práce na obnově chrámu2. Baroknímu staviteli Františku Maxmiliánu Kaňkovi pozvaného Valdštejny vděčíme za šetrné stavební zásahy do konstrukce středověké stavby.