Rajhradský kláštor
Benediktinské opatství v Rajhradě prožilo v předchozích desítiletích velmi těžké období. V roce 1950 v rámci akce “K“ bylo i naše opatství přepadeno speciálními jednotkami Státní tajné bezpečnosti a jednotkami Lidových milicí. Komunita byla rozprášena do tak zvaných “soustřeďovacích klášterů“, které plnily funkci koncentračních táborů pro řeholníky.
Opat Václav Pokorný a jeho spolubratři byli internováni v Králíkách, Hejnicích, Oseku a Želivi. Po propuštění z internace bratři nesměli žít společně a nesměli veřejně nosit řeholní oděv. Komunita postupně vymírala a pád komunismu přežili jen dva otcové, P. Pavel v Kněžském domově na Moravci a P. Benedikt, který od státu převzal zdevastované budovy opatství, nemohl pro svůj vysoký věk opatství dál řídit. Řízení dočasně zajišťoval břevnovský benediktin P. Radim Valík, a to až do příchodu obnovené komunity v červenci roku 1997. Za pomoci rakouských a německých benediktinských klášterů se podařilo opravit budovu fary a vytvořit tak konvent pro tříčlennou komunitu. Cílem tohoto malého společenství bylo zajistit kontinuitu benediktinského řádu v Rajhradě, obnovit život v tomto opatství a pokusit se zachránit zničené budovy, které jsou nemovitou kulturní památkou.
Původní benediktinská komunita zde byla založena v roce 1048, kdy sem přišli benediktini z Břevnova. Toto výročí založení našeho kláštera si každoročně připomínáme v opatském chrámu 26. listopadu.